Od iluze soumraku k soumraku iluze / Testament
Po dvou letech, která jsem strávil přípravou inscenace cyklu Prstenu pro Bayreuth, cítím potřebu sepsat testament, v němž bych popsal některé (jak doufám) užitečné myšlenky a závěry, k nimž jsem došel společně s vedoucím výpravy Kalli Juliussonem. Začnu svými předpoklady pro režírování opery – kromě instinktivního obdivu a zároveň odporu k tomuto druhu umění žádné nemám. Wagner mě ale vždy zajímal, zejména jeho hudba a monumentální rysy jeho života a díla; o operách, které jsem znal jen zběžně a připadaly mi těžko srozumitelné, to platilo v menší míře. Měl jsem ale dojem, že právě tento odstup mi umožní něčím k Prstenu přispět. Říkal jsem si, že odhodlání, zaujetí a nedostatek operního vzdělání se nakonec ukážou spíš jako výhoda.