Jako bychom to už někdy viděli / Bílý šum

Profesor hitlerovských studií, pilulka proti smrti nebo taneček v supermarketu. Po třech letech od úspěchu Manželské historie (2019) natočil Noah Baumbach pro Netflix další variaci na vztahové drama. Protentokrát se však od svých kořenů v nezávislé mumblecore scéně výrazně vzdálil. Vsadil na nepůvodní námět situovaný do minulosti, vysokorozpočtovou produkci a žánrovou rozmanitost, která dovolila kombinaci v úvodu uvedených bizarností. Jak se ale tvůrce jinak excelující v dialogových výměnách vypořádal s nástrahami filmové katastrofy?

Předlohou pro Bílý šum se stal stejnojmenný román amerického spisovatele Dona DeLilla z roku 1985 patřící k postmoderním klasikám, jehož mnohvrstevnatost a styl dlouho odolávaly filmovému zpracování. Baumbach tematickou přesycenost knihy vyprávějící z pohledu prošedivělého univerzitního profesora Jacka (Adam Driver) vyřešil rozdělením do tří atmosféricky odlišných aktů. V prvním, nejbližším satiře na akademické prostředí, poznáváme Jackovy neustále řečnící kolegy a početnou rodinu, včetně jeho milující manželky Babette (Greta Gerwig). Druhá část se odvíjí na způsob katastrofického snímku, když se rodina musí evakuovat kvůli nedalekému výbuchu cisterny s toxickou látkou. Konvencím žánru...