Obezděná krása / Zóna zájmu

6. 5. 2024 / Julia Pátá
kritika
Placený

V perštině znamená slovo ráj zahradu obehnanou zdí. Lemovaná šeříky, růžemi a červenými máky odděluje krásu a bezpečí od zkaženého a hříšného světa na druhé straně. Co když ale lipové stromořadí a barevné záhonky zdobí vstup do domu velitele koncentračního tábora a hned za mohutnou hradbou se odehrává nejkrvavější zločin moderní historie? Oscarem oceněná Zóna zájmu ukazuje, že krása není samoúčelná a tenká dějinná linie odděluje oběť od pachatele.

Jonathan Glazer se ve své skromné filmografii nikdy nespokojil s konceptuální přímočarostí. Ať už v gangsterce Sexy Beast, psychologickém fantasy dramatu Zrození nebo ponurém sci-fi Pod kůží, vždy se mu dařilo do hávu žánrových filmů subtilně vplétat úvahy o základních podmínkách lidského bytí, posilující moci lásky, strachu z cizího, ztrátě blízké osoby. Jeho v pořadí čtvrtý snímek Zóna zájmu představuje formálně nejexperimentálnější a příběhově nejjednodušší počin osmapadesátiletého tvůrce.

V Glazerově univerzu, podobně jako je tomu u jeho „duchovního učitele“ Stanleyho Kubricka, jsou žánrové mantinely jen výchozím bodem a podvracejí divácká očekávání. Proto například hranice tělesnosti...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je součástí placeného předplatného Cinepur.
Přečíst si jej můžete po zakoupení předplatného nebo daného čísla časopisu.

Chci předplatné Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Jane Campion

152 / květen 2024
Více