Režisérská pečeť v seriálu / Top of the Lake
Ačkoli přesun kreativních sil z kinematografie do televizního průmyslu zjevně pokračuje, ne každý tvůrce v rámci televizní produkce si dokáže prosadit svoji vizi světa. Někteří umělečtí režiséři, jako Hirokazu Koreeda se seriálem Going My Home (Vedu si svou domácnost), si dokážou uždíbnout skromný kousek televizního světa, aby v něm pokračovali ve své osobité tvorbě jinými prostředky. Využívají toho, na co nedávno upozornil Steven Soderbergh: abyste v televizi dělali něco s uměleckými ambicemi, stačí vám mnohem menší publikum, než jaké potřebujete v kinematografii.
Tvůrčí ambice jiných autorů se naopak v televizi vytrácejí – přizpůsobují se novému médiu. Posledním smutným dokladem je Dům z karet, na němž se v roli režiséra a výkonného producenta podílel David Fincher – seriál kromě vizuálně vytříbených záběrů postrádá v podstatě cokoli dalšího z režisérovy tradiční stylové výbavy. U některých dalších tvůrců pochybujete. Nakolik byl například Gus van Sant nepostradatelný pro úspěch seriálu Boss, který je postavený především na výborném scénáři?
Možná ideálním televizním formátem pro ambiciózní filmové tvůrce je minisérie. Umožňuje vystříhat se limitujícího principu...