Raději nezešílet v české kinematografii / Editorial 160

„Zvládnout tu nekonečnou nejistotu. Získávání financí ve scenáristice je bohužel naprosto nepředvídatelné a hraničí s loterií. Hodně závisí na slibech, které se mnohdy neplní. Ani smlouva často nic nezaručí. Scenáristé nemívají peníze na právníka, aby jim pomohl situaci napravit, ani sílu se pouštět do právních sporů. Často to znamená sedět na mnoha židlích, dělat třeba i na deseti projektech a doufat, že to někde klapne a že vás to nesemele. Ale bývá to na úkor kvality.

To je jedna z odpovědí v rozsáhlé anketě mezi začínajícími scenáristy a scenáristkami, kterou najdete v tématu čísla, jež právě držíte v ruce. Nejistota a nepředvídatelnost se objevily vícekrát v odpovědi na otázku: „Co vnímáte jako nejnáročnější část scenáristické práce?“ Vzhledem k tomu, že se dlouhá léta mluvilo o slabé kvalitě scénářů (vedle neexistující dramaturgie) jako o základní slabině českého filmu a důvodu, proč není světový, je to zpráva, nad níž by se nemělo mávnout rukou jako nad případným „generačním“ stěžováním si.

V poslední době se nedostatky a díry v systému a nastavení pracovního prostředí v české kinematografii a audiovizi vynořily jako výrazné téma. Rozmanité studie nejen potvrdily stále nízké zastoupení žen ve filmařských profesích nebo překážky, které...