Hraný film s animovanou duší / Attila Marcel

31. 3. 2014 / Eliška Děcká
kritika
Placený

Attila Marcel je první celovečerní hraný film Sylvaina Chometa, uznávaného animátora a autora komiksů. Jen s trochou nadsázky by se však dalo říct, že je to ve skutečnosti první Chometův animovaný film, který francouzský režisér natočil s živými herci. Pokud totiž odhlédneme od ryze technických definic animace (které se koneckonců neustále mění, stejně jako technologie, které je ovlivňují) a zaměříme se na samotného ducha animace, specifickou řeč a vizualitu, nalezneme pod svrchním hraným pláštěm Attily Marcela ryze čisté animované srdce.

Ostatně ne náhodou se v nejnovějším Chometově filmu objevuje mnoho postav, které jako by z oka vypadly jeho dřívějším oblíbeným kresleným hrdinům. Ústřední postava introvertního, posmutnělého třicátníka Paula, talentovaného klavírního virtuosa, je věrnou kopií osamělého melancholického cyklisty z Tria z Belleville. Stejně tak v povahách bizarního páru tetiček, které se již od dětství po smrti jeho rodičů o Paula starají, se mísí stařecká rozvernost a sebezáchovná drzost bellevilleské trojice bývalých šantánových hvězd a madam Souzy ze stejného filmu. V dobrotivé svérázné sousedce Proustové (jméno nikoliv náhodné) pěstující potají ve svém bytě/džungli LSD lze zase spatřit...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je zamčený.
Přečíst si jej můžete po zakoupení daného čísla časopisu.

Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Populárně-vědecký film

92 / duben 2014
Více