Tvořivé chcípáctví po (severo)česku / K oblakům vzhlížíme
Snímek K oblakům vzhlížíme absolventa žurnalistiky, dokumentaristy a občasného mediálního performera Martina Duška působí navenek jako dílo poněkud nenápadného a skromného charakteru. Je pozoruhodný už tím, když ho porovnáme s dosavadní Duškovou tvorbou. Od člověka, jenž se zprvu prosadil coby autor děl oddychově recesistických (Mufíme si pomáhat) či provokatérsky stylizovaných (Mein kroj, Poustevna, Rozezlení), by se těžko čekal pokorný minimalistický pohled na dopady ekonomicko-společenské krize. To ovšem neznamená, že by film postrádal jeho specifický autorský styl. Pouze, zdá se, prošel překvapivou, přesto účinnou transformací od filmařského exhibicionismu k citlivému nepodbízivému pozorovatelství.
Dominující charakteristikou filmu je jeho poklidná záměrná nedějovost, která výstižně odráží způsob života jeho anti-hrdiny. Tím je severočeský mladík Ráďa, ocitající se v mizerné sociální situaci bez jakékoli perspektivy. Trpkou bezvýchodnost svého života se snaží kompenzovat na první pohled dosti bizarním a bezúčelným koníčkem jménem auto-tuning, který spočívá v nejrůznějším upravování vzhledu a výkonu automobilů. To, co by v hraném filmu působilo nejspíš jako křečovitá symbolika, zde nenásilně a výstižně...