Utrpení Terrence Malicka / Knight of Cups

Před čtyřmi lety se po dlouhé odmlce vrátil Terrence Malick na výsluní se svým monumentálním Stromem života. Odvážnými, upřímnými a ambiciózními obrazy planety, bytí a vývoje člověka. Po otázkách „kdo jsem, odkud jsme přišli a kam jdeme“ nastal následující rok opětovně prostor na myšlenky typu „co je to láska, co znamená milovat“ znějící filmem K zázraku. A jako by Malick nalezl svůj „nový formální styl“, který mu umožňuje natáčet pravidelněji a častěji. Ve spolupráci s dvorním kameramanem Emmanuelem Lubezkim vytváří vizuální vesmír zaplněný množstvím úchvatných lokací, krajin, improvizovanými gesty protagonistů, snovými pohyby světla a kamery. Po projekcích jeho filmů bylo možné vydechnout: „něco takového jsem ještě neviděl“. Po projekci jeho posledního, v soutěži letošního Berlinale uvedeného snímku Knight of Cups, (Rytíř pohárů), však poučený divák jen ztěžka polyká.

Stále je sice svědkem vizuální brilance a vznešenosti, citlivých záběrů
lidských tváří a všedních míst získávajících neuchopitelnou křehkost, ale
nelze se zbavit dojmu již viděného, vyzkoušeného. Malickův styl stagnuje
a mění se na manýrismus. Tvůrce pošilhává po klišé a sebe parodii. Vrací
se existenciální a vitální otázky „kdo jsem,...