Příliš mnoho důvěry? / Věříme vám
Jak zažitý je dodnes mýtus „dokonalé oběti“ a jak moc skutečným přeživším škodí, ukazuje belgický snímek Věříme vám. Sleduje vyčerpávající soudní boj matky s bývalým partnerem o opatrovnictví jejich dvou dětí. Otec tvrdí, že mu Alice již několik let brání děti vídat. Ona naopak zdůrazňuje, že jde o dobrovolné rozhodnutí potomků. Bývalého partnera navíc viní ze zneužívání syna. Ve společném celovečerním debutu režijní duo Charlotte Devillers a Arnaud Dufeys místo hledání „pravdy“ odhaluje limity institucí.
Na rozdíl od jiných francouzských soudních dramat z poslední doby jako Anatomie pádu nebo Saint Omer nepracují Devillers a Dufeys v tomto komorním soudním dramatu s otázkou viny či neviny jako s nástrojem napětí. Před soudem se nestřetávají dvě rozdílné verze reality. Tvůrci případ nepojímají jako sportovní utkání a ani jeden z rodičů se neocitá „ve vedení“.
Snímek je až násilně radikální tím, že od začátku jeho tvůrci akcentují perspektivu Alice – a samotný název jednoznačně evokuje, na čí straně stojí. Otec (Laurent Capelluto) dostává minimum prostoru a jeho pohled v podstatě nehraje roli. Matka ovládá vyprávění, její dech je slyšet ještě před začátkem filmu. Právě její příchod k soudu sledujeme, ona o řízení mluví se svými dětmi a kamera ji sleduje i do koupelny. Zatímco ostatní postavy hovoří často mimo obraz, kameraman Pépin Struye protagonistku nespouští z očí. Její reakce, často zprostředkované pouze drobnými mimickými změnami, prezentuje jako klíčové. V momentě, kdy před soudem vypovídá její bývalý partner či jeho obhájkyně, jsou ostatní postavy v pozadí nebo rozostřené, zatímco Alice zůstává v popředí a zpravidla ve středu obrazu.
Je otázkou, nakolik publikum přistoupí na tuto předem rozhodnutou perspektivu, ze které do značné míry mizí jakákoli dramatičnost. Devillers a Dufeys nicméně touto formou dávají obětem hlas, kterého se jim v realitě nedostává. Otevírají tak zásadní téma. Nicméně právě kvůli zvolené formě paradoxně nevyzní naplno.
Carlotte Devillers pracuje i mimo filmový průmysl jako zdravotní pracovnice a má přímou zkušenost kontaktu s oběťmi sexuálního násilí. V centru filmu tak je pečlivá studie toho, čím oběti v soudním řízení procházejí. Děti zastupuje jejich vlastní advokát, soudkyně se Alice opakovaně zastává a zástupci státu neviní oběti. Vše ale funguje správně jen zdánlivě.
Věříme vám ukazuje systém jako instituci, která oběť sice vyslechne, ale tím její empatie končí. Navzdory snaze o přívětivé prostředí se děti ocitají blízko člověku, který jim ublížil. Když Alice popisuje, co jí a jejím dětem muž způsobil, sedí jen několik centimetrů od něj. Právník dětí má pocit, že vše vyřeší jednoduchá dohoda. Mužova advokátka naznačuje, že Alice kvůli práci v rodinné poradně fascinují případy sexuálního zneužívání. Hrdinčina zástupkyně byrokratické nedostatky komentuje frustrovanou poznámkou: „Soudy mezi sebou nekomunikují.“
Zodpovědnost za „úspěšný průběh“ řízení navíc leží primárně na Alice. Na tu je, navzdory náročné životní situaci, opakovaně apelováno, aby zůstala v klidu a přemýšlela nad tím, co říká. Belgická herečka Myriem Akheddiou excelentně hraje matku na pokraji nervového zhroucení, která se jen stěží dokáže držet úřednického scénáře líčení. Před soudem sdílí i intimní podrobnosti, a ne vždy udrží emoce pod kontrolou. Alice je nepřímo vyčítáno její zaměstnání, míra její péče i oddanost dětem. Muži k zahájení soudu naopak stačí jen opakovaně zdůrazňovat, že své děti dva roky neviděl, a poznamenat, že „má obavy o duševní zdraví bývalé partnerky“.
Věříme vám tak spadá i do současného sílícího trendu filmů tematizujících, jak náročné je být „správnou matkou“. Stejně jako protagonistky filmů Kdybych měla nohy, tak ti nakopu nebo Love me tender, i Alice své děti skutečně miluje a chce pro ně jen to nejlepší. Všichni ale stojí před překážkami, které na jejich individuální osudy neberou ohled. Závěrečný akt Alice je v tomto ohledu nadějným svědectvím o existenci kousku spravedlnosti v nespravedlivém světě.
On vous croit, Belgie 2025, režie a scénář: Arnaud Dufeys, Charlotte Devillers, kamera: Pépin Struye, střih: Nicolas Bier, hudba: Lolita Del Pino, hrají: Myriem Akheddiou, Laurent Capelluto, Natali Broods, Ulysse Goffin, Adèle Pinckaers ad., 78 minut, distribuce: Artcam (premiéra v ČR 9. 4. 2026)