Soukromé masakry / Nikdys nebyl

Citát z Čaroděje ze země Oz „There's no place like home“, který v krátkém filmu Lynne Ramsay Gasman obsesivně deklamuje jedna z dětských postav, vystihuje dlouhodobý zájem autorky o témata spojená s domovem a rodinnou základnou. Jedna z nejzajímavějších režisérek střední generace už od svého krátkometrážního debutu Small Deaths, jenž získal cenu poroty v Cannes, zkoumá nefunkční mezilidské vztahy a problematizuje klišé spojená s nevinným dětstvím či nikdy neselhávajícím a vždy obětavým rodičovstvím. V jejím vidění světa patří trauma do každé rodiny a prostředí, jež bývá stereotypně spojováno s bezpečím a porozuměním, se stává zdrojem nejistoty a ohrožení.

Sledování filmů Lynne Ramsay tak bývá příjemné asi jako rýpání v otevřené ráně, které se v jejím nejnovějším filmu Nikdys nebyl fascinovaně dotýká dívka Nina. Zranění patří válečnému veteránovi Joeovi, jenž mezi zvažováním sebevraždy a péčí o stárnoucí matku likviduje na zakázku s pomocí kladívka z místního hobby marketu obchodníky s bílým masem a vrací bohatým a mocným jejich unesené potomky. Svou denní rutinou se Joe pohybuje zcela mimo souřadnice běžnosti. Lidé se v jeho životě objevují a mizí, aniž by to pro něj mělo relevanci. Ve všech...