Mijazakiho metoda / Jan Saska

Rád rozebírám cizí díla. Je to pro mě samostudium i zábava. Uznávám, že je přínosné studovat nejen filmy dobré, ale i špatné (a hlavně důvody, proč jsou špatné). Zároveň ale mnohem radši rozebírám ty, které mě baví. Jsem toho názoru, že pokud s námi filmy rezonují, tak pravděpodobně proto, že operují s filmovými postupy, jež nám jsou blízké. Což obráceně znamená, že se nejspíš jedná o postupy, k jejichž užívání máme přirozené, a tudíž nejlepší předpoklady ve vlastní tvorbě.

S oblibou si nejvíc všímám začátků filmů. Představují již ustálenou disciplínu, kdy je zapotřebí exponovat vše důležité – postavy, žánr, styl, zápletku… Když jsem si jednou znovu pouštěl Cestu do fantazie Hajaa Mijazakiho, nadchlo mě, kolik je toho řečeno hned v prvních minutách prvního dějství. Došlo mi, že se jedná o téměř ukázkový „opening“, jak je definován ve struktuře takzvaných 15 beatů.

„15 beatů“ (hollywoodská formule též známá jako „Save The Cat“ nebo „Cesta hrdiny“) je scenáristická šablona, podle níž je natočena velká část, ne-li většina amerických blockbusterů posledních zhruba čtyř dekád. „Opening Image“, první z řady oněch patnácti „beatů“ (neboli příběhových zvratů), je definován jako „svět v jednom obraze“. Často se jedná o jakousi...