Film musí být protest / Karavan

Film musí být cítit z plátna, říká Zuzana Kirchnerová o svém celovečerním hraném debutu Karavan, jenž vypráví o cestě matky s neurodivergentním synem po Itálii. Je to první film, který pojede na třicetileté pauze zastupoval českou kinematografii v prestižní sekci canneského filmového festivalu Uncertainregard (předcházela mu Lekce Faust Jana Švankmajera, která v Cannes soutěžila roku 1994). Byl to šťastný rok i proto, že se v něm poprvé udíleli Čeští lvi a opět se začal pořádat filmový festival v Karlových Varech. V obou soutěžích tehdy zabodovala Jízda tehdejšího debutanta Jana Svěráka, která má s Karavanem řadu paralel – nejen proto, že je to také letní roadmovie a hraje v ní Aňa Geislerová, ale i tím, že oba filmy na svých ženských postavách prozkoumávají hranice svobody.

Kirchnerová svůj potenciál zaujmout na zahraničních festivalech ukázala již jako studentka hrané režie. Její absolventský film Bába o dívce pečující o svou babičku z roku 2009 jako první český film vyhrál v Cannes soutěž o nejlepší studentský počin. Svůj talent filmařka potvrdila i nyní, když se po šestnácti letech vrátila do Cannes se svou celovečerní prvotinou. I když cena tentokrát připadla jinému příběhu o...