Bloudění mezi procedurálem a terapií / Jednotka
Doba, kdy se velcí hráči televizního průmyslu trumfovali v tom, kdo přijde s ambicióznějším dramatickým seriálem, je do velké míry pryč. Dnešní „streamovací války“ se vedou spíš na poli true crime dokumentů, reality TV nebo vytěžování zavedených multimediálních popkulturních značek. Takzvaná komplexní nebo kvalitní televize zároveň stále existuje, ale je na ni upřená menší mediální a marketingová pozornost. Jen málo sérií z její vrcholné éry bylo diváckými hity, ale dnes je mnohem patrnější, že jde (a víceméně vždy šlo) o menšinový fenomén, který pomáhá zvyšovat prestiž dané stanice či streamovací služby. Nejnovější minisérie Jednotka ale ukazuje na ještě jeden problém současné fáze komplexní TV. Z tradice, která stavěla na inovativním přístupu k seriálovému vyprávění, se stala relativně ustálená šablona, do níž tvůrcům stačí dosazovat odpovídající proměnné.
Seriál vznikl pod záštitou stanice HBO, která kdysi sama sebe definovala jako „víc než televize“ a patřila k průkopníkům zmíněného žánru. Image více elitářsky laděného kanálu, jenž je nyní „víc než streaming“, se snaží udržovat si i nadále. Jednotka je duchovním pokračovatelem čtyři roky staré minisérie Mare z Easttownu, za níž stál stejný showrunner Brad Ingelsby. Oba seriály stojí na spojení policejního procedurálu s psychologickým dramatem, kde se charaktery prakticky všech postav odvíjejí od nějakého traumatu z minulosti.
U Mare tenhle recept prověřený desítkami starších amerických, britských či severských cyklů fungoval především díky ústřední postavě, kterou přesvědčivě ztvárnila Kate Winstlet. Jednotka je ale oproti svému předchůdci nejen rozdrobenější, co se týče soustředění na postavy, ale také znatelně schematičtější a dramaturgicky méně sevřená.
Trauma všeho druhu
Jádrem příběhu je případ nezdařeného vloupání do doupěte drogových dealerů napojených na motorkářský gang Dark Hearts. Jeho pachatelé, které vede bývalý člen gangu hnaný osobní vendetou Robbie, se nečekaně ocitnou uprostřed přestřelky a uprchnou s taškou plnou fentanylu a s malým synem jednoho z motorkářů, jehož museli unést, protože je při vloupání viděl bez masek. Děj sedmi epizod pak přeskakuje mezi třemi týmy – Robbiem a jeho rodinou, do které přivádí nic netušící unesené dítě, motorkářským gangem, jenž pátrá po ukradených drogách, a jednotkou agentů FBI, která zase hledá zmizelého chlapce.
Jak už bylo řečeno, každá z postav má svou, na poměry policejního procedurálu nezvykle zbytnělou osobní historii, v jejímž centru je mindrák nebo ještě častěji plnohodnotná traumatizující tragédie. Vyprávění pak splétá žánrové prvky, mezi nimiž nechybí figura zrádce v řadách jak motorkářů, tak FBI, motivy osobní msty a vykoupení nebo nepřehledné přestřelky s náhodnými obětmi a motivy sociálního a psychologického dramatu. Objevuje se téma rozvrácené rodiny, chudoby, ale i domácího násilí, adopce, násilné smrti spojené s psychickou chorobou nebo krize víry. Na komorní horizont celého seriálu je toho opravdu hodně.
Nad tímhle chumlem „malých“ a „velkých“ témat se bohužel nevznáší žádná výraznější řídící idea ani stylizace. Některé motivy se týkají mrtvých, jejichž dědictví stále tíživě ulpívá na živých. V jiných jde o umění odpustit. V dalších o víru tváří v tvář možnosti smrti, jinde o otázku, zda lze uniknout vlastní minulosti.
Jednotka ukazuje svět jako místo skrz naskrz prostoupené utrpením, ale není tak programově nihilistická jako série Temný případ. V něčem je to příběh slabošských, ale brutálních mužů a silných, ale utlačovaných žen, na jaké jsme v komplexní TV také celkem zvyklí, ale nemá podmanivou mysticko-feministickou hranu jako Stíny nad jezerem. Se svými truchlivými tématy občas kráčí na hraně soap opery, ale nikdy nespadne přímo do sentimentality. Spíš je to jakási směs naturalistické kriminálky a skupinové terapie.
Posmrtný život nestačí
Roztěkanost vyprávění v Jednotce naštěstí tlumí ukotvení do jednoznačného, sevřeného a výrazného časoprostoru malého chudého města v Pensylvánii a přesvědčivé herecké výkony. Tom Pelphrey v roli zasmušilého, málomluvného, ale v jádru heroického Robbieho a Mark Ruffalo coby neokázalý a nejrůznějšími životními pochybnostmi zmítaný šéf jednotky FBI dobře ztělesňují dva nejvzdálenější protiklady, mezi nimiž se seriál pohybuje.
První z nich je esenciální westernový hrdina ze staré školy, druhý zase citlivý terapeut. Je v pořádku, že každý z nich mluví jiným jazykem, ale mělo by je spojovat silnější ústřední téma, než je otázka posmrtného života – což je problém, o němž se spolu baví v ústřední scéně, kdy je okolnosti konečně svedou dohromady.
Jednotka celkově působí dojmem projektu, kde všichni vědí přesně, co mají dělat, a každý odvede svou práci s profesionální ctí. V seriálu je zdánlivě všechno v pořádku, ale je to kvality TV dělaná na klíč. Což je u tradice, která byla původně založená na kreativitě a inovativnosti, přeci jen málo.
Jednotka (Task). HBO. USA 2025. Vytvořil Brad Ingelsby.