Editorial

Letošní rok ukázal, že vydávat filmový dvouměsíčník je čím dál dobrodružnější podnik. Tísnivá finanční situace nás letos přiměla vyzkoušet crowdfunding, novou formu financováni projektů prostřednictvím internetové kampaně. To, že držíte v rukou toto číslo Cinepuru, je především zásluha příznivců, kteří byli ochotní na vydaní posledních dvou čísel časopisu v letošním roce finančně přispět. Pokud patříte mezi ně, tímto vám srdečně děkujeme. Stejně tak děkujeme Haně Novákové, která pro nás natočila propagační video, a bývalému šéfredaktorovi Zdeňkovi Holému za to, že se účastnil jeho natáčeni, i všem institucím, které na kampani spolupracuji tím, že poskytly odměny pro přispěvatele.

Cinepur si tak za poměrné dramatických okolnosti vyzkoušel fenomén, o němž předtím sám několikrát psal, především v souvislosti s všemožnými filmaři, kteří se pokoušejí stejným způsobem získat prostředky na svá díla. Dělat crowdfundingovou kampaň je každopádně zajímavá zkušenost. Existuje tu mnohem těsnější kontakt s těmi kterým na projektu záleží, a mnohem bezprostřednější zpětná vazba než třeba u sledováni prodejnosti nebo čtenosti časopisu. Zároveň je to sázka u které nelze předem vůbec odhadnout výsledek a u které vždycky riskujete přinejmenším vlastní iluze o tom, za jak důležité má okolí to, čemu se věnujete. O to víc nás potěšilo, že podle vzkazů, jež jsme dostávali od vás, kteří jste na časopis přispěli se ukazuje, že nám nicméně „držíte palce" že nás „nedáte" nebo že chcete „Cinepur forever". My bychom si samozřejmě přáli to samé.

Crowdfunding samozřejmé rozhodné není nejvhodnější ani udržitelný způsob financováni časopisu. Pro nás nešlo o nic jiného, než o naprosto nouzové řešeni, které mělo pomoci zajistit samotnou budoucí existenci časopisu. O to raději jsme, že naše kampaň byla tak úspěšná a to i přesto, že jsme jako greenhorni jistě porušili některá „zaručená pravidla úspěšného crowdfundingu".