Český spirituální film

Český spirituální film zní jako oxymóron. V jedné z nejvíce ateistických zemí světa snad ani není třeba se snažit taková díla hledat. Jenomže spirituální filmy nevyvěrají jen z místa, ale i doby a objevují se i v české kinematografii – Marketa Lazarová Františka Vláčila, Dům pro dva Miloše Zábranského nebo Vojtěch, řečený sirotek Zdeňka Tyce. Jediným současným tvůrcem, který se kontinuálně věnuje filmům s duchovním přesahem, je Václav Kadrnka. Odkazy na křesťanskou spiritualitu nalezneme ale i v debutu Martina Pavola Repky Od marca do mája a k otázkám víry se citlivě staví Vít Janeček v dokumentu Ivetka a hora. Alternativní spiritualitou se zabývají Dvě slova jako klíč Dana Svátka a Tajemství a smysl života Petra Vachlera. Všechny pracují s myšlenkou, že hmotná realita je součástí řádu, který přesahuje lidské měřítko. Každý přitom vyobrazuje spiritualitu a vypořádává se s duchovní otázkami, které tíží lidstvo od počátku věků, po svém.

Rodina jako chrám

Debut Václava Kadrnky Osmdesát dopisů lze vnímat jako rodinné drama i jako náboženskou metaforu a totéž platí i o dalších částech jeho volné trilogie, Křižáčkovi a ...