Více naděje už nemáme / Léto a subtilnost vědomého primitivismu

Režisér Kirill Serebrennikov je u nás obecně známý ani ne tak kvůli své divadelní a filmové tvorbě, ale spíš kvůli uvěznění za údajnou zpronevěru státních dotací, které trvá už přes rok. Vazba a následné domácí vězení zastihly Serebrennikova koncem loňského léta a zhatily natáčení jeho nejnovějšího snímku Léto uvedeného na festivalu v Cannes.

Kirill Serebrennikov u nás není v obecném povědomí ani tak díky své divadelní a filmové tvorbě, ale spíš kvůli už přes rok trvajícímu uvěznění za údajnou zpronevěru státních dotací. Po dokumentaristovi Olegu Sencovovi, odsouzenému k dvaceti letům za neprokázaný terorismus, se i Serebrennikov stal symbolem totalitárních praktik stávající ruské nomenklatury. Ta již deset let intenzivně propatrioticky formuje tamní kulturní politiku a nevyhovující elementy buď eliminuje (jako Serebrennikova), nebo jim alespoň přiškrcuje finance, nevydává povolení či tlakem a pokutami přispívá k jejich faktickému zániku. Přesně takový osud potkal i dokumentární festival Vitalije Manského Artdokfest, který po mnoha vládních sabotážích nuceně přesídlil do Rigy.

Multikulturní prostor Gogol-centr, v němž se měl Serebrennikov defraudace dopustit, se pod jeho vedením stal zřetelně opoziční scénou, z níž se režisér ve...