Aby nikoho nenapadlo tvé filmy uvádět / Rozhovor s experimentátorem Martinem Ježkem
Existuje (současný) český filmový underground? V éře propustných hranic společenských sfér i zvýšených příležitostí veřejné podpory – například vznikem výzvy na výrobu experimentálního filmu u Státního fondu kinematografie – se zdá, jako by to principiálně ani nebylo možné a slovo „underground“ asociovalo spíše historii. Martin Ježek (*1976) je trvale nejsveřepějším z činných tvůrců domácích podzemních vod. Jako ryzímu formalistovi pracujícímu dle metod strukturálního filmu se mu však nenabízí příliš šancí na profesionalizaci, zahrnující častější festivalové uvádění, oficiální distribuci či zájem o snímky při výročních cenách. Je ale vůbec možné a žádoucí chtít takový průlom? Má underground své publikum, anebo jde spíše o vnitřní postoj, přesvědčení autora? A dá se přenést cosi jako undergroundová estetika i do mainstreamové tvorby? Ježkovo zatím poslední dílo Heidegger v Osvětimi (2016) získalo čestné uznání v rámci udělování Ceny Andreje Stankoviče. Následující rozhovor vznikl jako koláž témat a redukce rozsáhlejšího materiálu pořízeného s filmařem - civilním povoláním vlakový průvodčí - při jeho brněnské mezizastávce.
Kdybych měl dnes hledat underground nebo alternativu v umění, zkusil...