Vetřelčí troll-projekt / Prometheus

Některé dílčí sekvence Promethea z hlediska atmosféry představují ve svých specifických žánrech (hororu a sci-fi) za poslední roky pomyslný vrchol. Jenže cokoli funkčního je záhy sveřepě zadupáno nechtěně absurdní nedomyšleností, kauzálním lapsem, naivním schématem či zcela směšnou mytologií připomínající smyšlenky Ericha von Dänikena. Scottova novinka se tváří, že divákům odhalí nejen počátek jednoho populárního fikčního světa, ale dokonce i samotné existence lidstva. Využívá k tomu postupů aplikovaných v seriálu Ztraceni (2004–2010), který je učebnicovým příkladem fikce, jež přechází do náboženského kultu. Podle přijetí rozděluje diváky, potažmo populaci na bezvěrce a věřící, ale především svůj mytologický fikční svět staví na tom, že na otázky týkající se bytí, lidstva, osudu, svobodné vůle či hodnot dává odpovědi prostřednictvím vágní mystiky, nepodložených spekulací a cyklících se paradoxů, z nichž vede cesta ven pouze slepou vírou.

Mezi filmovými fanoušky platil Prometheus za jeden z nejočekávanějších titulů tohoto roku. Fakt, že se režisér milníků filmové sci-fi Vetřelec (1979) a Blade Runner (1982) vrací k vědeckofantastickému žánru a navíc znovu...