Meditace nad odvahou / Milost

Italský opěvovatel krásy a mládí Paolo Sorrentino uvedl své dva poslední filmy Milost a Parthenope jen s ročním odstupem. Uplynulo málo času, ale formální i narativní skok mezi dvěma snímky je značný. Milost proplétá několik důležitých tematických oblouků celé Sorrentinovy tvorby: moc, stárnutí, víru. Nedá se říct, že je to jeho nejsilnější dílo, ale znamená návrat k formě a jeho nejcivilnější a nejsoustředěnější projekt za delší dobu.

Milost sleduje život fikčního italského prezidenta Mariana De Santise (dvorní Sorrentinův herec Toni Servillo) během posledních týdnů ve funkci. De Santis, přezdívaný dost přímočaře „Železobeton“, vstupuje do poslední části svého mandátu a před odchodem musí (nebo nemusí?) vyřešit několik morálně nejednoznačných rozhodnutí. Na stole má dvě žádosti o milost (obě spojené s vraždou v partnerských vztazích) a také výbušný zákon o eutanazii. Ale hlava státu nemůže přestat myslet na svou vlastní minulost – na nevěru své milované manželky, která už nežije. De Santis doteď neví, s kým ho podváděla. Chce konečně mít jasno. Láska, věrnost, smrt a víra se proplétají filmem v meditativním toku přemýšlení protagonisty, eticky smýšlejícího bývalého právníka a nyní národem...