Kam, fotříci, kam jdete? / Jedna bitva za druhou

Filmem Jedna bitva za druhou adaptoval Paul Thomas Anderson už podruhé některý z románů svého oblíbeného spisovatele Thomase Pynchona. Ten patří vedle Dona DeLilla a Cormaca McCarthyho k trojici nejvýznamnějších amerických prozaiků dospívajících v padesátých letech minulého století, v jejichž románech se prolíná žánrové experimentování s prožitkem všeprostupující apokalypsy. U McCarthyho, držitele Pulitzerovy ceny za román Cesta, doléhá na lidstvo zkáza se starozákonní osudovostí a jeho texty působí jako temná kázání. DeLillo, jehož nejslavnějším dílem je Bílý šum, si zase všímá absurdity moderního života a píše o lidech ztracených v přebujelé krajině médií a konzumu, který se vymkl kontrole.

U Pynchona pak vyvěrají neblahé konce z konfliktu racionality a přesvědčení, že paranoia je „česnek v kuchyni života, kterého se člověk nikdy nepřejí“, jak zazní v jeho zatím posledním česky vydaném románu Výkřik techniky. Už Andersonův film Inherent Vice zasazený do kalifornského drogového podsvětí počátku sedmdesátých let, kdy definitivně končí éra hippies, byl obtížně proniknutelný spletenec nejrůznějších spikleneckých teorií, zastíracích operací a plánů uvnitř plánů. ...