Vzpomínky jako reflexivní experiment / Oslí krása

3. 12. 2025 / Eliška Chroustová
zoom
Placený

Dějiny etnicky a nábožensky rozmanitého Balkánu jsou plné napětí. Rozpad Jugoslávie v devadesátých letech byl jen vyvrcholením politických, nacionálních a společenských rozporů. V Kosovu, kde žila většinová albánská populace pod srbskou správou, narůstalo napětí kvůli diskriminaci a omezování práv Albánců – od rušení institucí a politické marginalizace až po potlačování kulturní a jazykové autonomie. Reakcí byly protesty proti režimu, často násilně potlačované v ulicích. Lidé mizeli v exilu, mnozí se vzdávali domovů dávno předtím, než zazněly první válečné výstřely. Válka pak po sobě zanechala nejen spálené domy a prázdné vesnice, ale i zvláštní druh ticha, které se usazuje mezi lidmi, ve vzpomínkách, v krajině.

Švýcarsko-albánská režisérka Dea Gjinovci se ve svém dokumentárním filmu Oslí krása (La Beauté de l'âne), který byl zařazen do soutěžní sekce Opus Bonum letošního ročníku festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, vrací k vlastní rodinné historii a zkoumá skrze ni vztah mezi kolektivní pamětí a individuální identitou. Sleduje návrat svého otce Asllana do rodné vsi v Kosovu, kterou opustil v šedesátých letech, když byl jako mladý politický aktivista donucen k exilu. V osobním příběhu jedné rodiny se odrážejí...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je součástí placeného předplatného Cinepur.
Přečíst si jej můžete po zakoupení předplatného nebo daného čísla časopisu.

Chci předplatné Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Queer střední Evropa

162 / listopad 2025
Více