Velká svoboda a Tančírna na hlavní třídě / Německé dějiny z queer pohledu

Queer perspektiva nabízí jednu z možností, jak odkrývat nové vrstvy minulosti. Platí to i pro dějiny poválečného Německa, jejichž výklad dodnes zatěžuje řada zažitých představ. Snímek Velká svoboda a seriál Tančírna na hlavní třídě ukazují, že i zdánlivě uzavřenou historickou kapitolu lze vyprávět jinak. Skrze příběhy gayů narušují tradiční obraz rozděleného Německa jako kontrastu mezi „liberálním Západem“ a „totalitním Východem“.

Zamlčovaná historie

„Tati, a co ty jsi dělal za války?“ Otázka, jež v poválečných letech začala zaznívat v německých rodinách, prolomila mlčení o roli jednotlivců v mašinerii druhé světové války a o přežívání dědictví třetí říše v německé každodennosti. Stala se také impulzem k zásadnímu obratu v německé kultuře – přesněji řečeno v té na západ od železné opony v hranicích tehdejší Spolkové republiky Německo. Obraz Strýček Rudi (Onkel Rudi, 1965) malíře Gerharda Richtera nebo krátký dokument To musí být kousek Hitlera (Es muß ein Stück vom Hitler sein, 1963) režiséra Waltera Krüttnera patřily k dílům, jež otevřela Pandořinu skříňku otázek, jak naložit s břemenem nacistického dědictví. Zároveň položila základ přísně...