Příběhy, které si vyprávíme / Lekce

Devět let po dramatu Mezi zdmi, za které obdržel Zlatou palmu, se Laurent Cantet v loňském roce vrátil do Cannes s Lekcí. Tentokrát se musel spokojit s uvedením v sekci Un certain regard. V hlavní soutěži byl ovšem promítán film 120 BPM jeho přítele Robina Campilla, který se podílel i na scénáři Lekce. Oba filmy jsou postavené především na živých, přirozeně plynoucích dialozích, politické sdělení v nich nesou individuální lidské příběhy, své vyprávění postupně zužují z početnější skupiny na dvojici postav a vycházejí ze skutečných událostí Francie devadesátých let.

Campilla k natočení filmu, vztahujícího se k současnosti nepřímo, inspirovaly aktivity pařížské pobočky hnutí ACT UP, usilující o zvýšení veřejného povědomí o AIDS. Cantet pro změnu přenesl do přítomnosti literární workshop, který se na konci devadesátých let konal ve francouzském přímořském městě La Ciotat. Deset mladých lidí v té době společně napsalo kriminální román odehrávající se v prostředí tamější loděnice, deset let obsazené stávkujícími dělníky. Navázat dialog s minulostí a pochopit, co komunitu dříve spojovalo, je dnes pro evropskou společnost důležitější než dříve. Vzhledem k absenci zastřešujících narativů a nepřehlednosti postfaktického...