Jiné podoby filmové pravdy / Exilová animace

16. 6. 2026 / Dorota Vašíčková
téma
Placený

Animace se v posledních letech stává výrazným prostředkem pro zobrazení válečných a exilových zkušeností. Nejen jako alternativa k nemožnosti natáčet v oblastech zmítaných válkou, ale i jako svébytný jazyk, který dokáže výjimečně intimně zachytit subjektivní prožitek, trauma i neuchopitelnost vzpomínek. „Exilová animace“ skrze svou přiznanou subjektivitu otevírá jiné podoby filmové pravdivosti. Zároveň ji však formuje západní pohled na dějiny i současnost.

Skupina animovaných filmů z nedávné historie tematizuje válku, útlak a navazující zkušenost civilistů v souvislosti s děním na Blízkém východě. Filmy jako Persepolis (2007), Valčík s Bašírem (Vals Im Bashir, 2008), Živitel (The Breadwinner, 2017), Kábulské vlaštovky (Les Hirondelles de Kaboul, 2019) nebo český Moje slunce Mad (2021) ztvárňují převraty a ozbrojené konflikty, především z Afghánistánu a Íránu druhé poloviny 20. století. Těžko posoudit, zda je takové zaměření adekvátní vzhledem k rozsahu historického násilí, které se snaží reprezentovat, případně zda tyto snímky dostatečně reflektují narůstající frekvenci turbulentních změn a...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je součástí placeného předplatného Cinepur.
Přečíst si jej můžete po zakoupení předplatného nebo daného čísla časopisu.

Chci předplatné Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Exil

165 / květen 2026
Více