Mezi seriózností a podnětnou provokací / České století

Druhou polovinou – přesněji šestým až devátým dílem věnovaných roku 1968, Chartě 77, Listopadu 89 a rozpadu Československa – byl završen cyklus televizních filmů České století režiséra Roberta Sedláčka a scenáristy Pavla Kosatíka. Už ze své podstaty šlo o jeden z nejriskantnějších filmových projektů, který v Česku v poslední době vznikl. Zobrazení klíčových okamžiků českých a československých dějin je totiž tématem navýsost politickým, jehož vnímání a posuzování je významně ovlivněno znalostmi a politickými preferencemi diváků. Dalším podstatným důvodem nesnadnosti úkolu, řešeného v Českém století, je nepříliš obvyklý a u nás nezdomácnělý žánr, ve kterém je natočeno. Můžeme jej nazvat dokudrama či hraný dokument, pro odpovídající hodnocení Sedláčkova cyklu je však důležité určit jeho charakteristické rysy.

Doku i drama

Základním znakem dokudramatu je zobrazení určité historické události v jejích reálných proporcích, s co největším využitím autentických pramenů. Filmové postavy pokud možno pronášejí věty, které skutečně pronášely jejich historické předobrazy, či alespoň takové, jež pronášet mohly. Promluvy by neměly být zbytečně instruktivní a potřebné informace by se do nich měly dostávat tak, aby...