Hodní lidé by neměli dělat dokumenty / Viktor Kosakovskij
Ruských dokumentaristů, kteří mají možnost natáčet v profesionálním zázemí a s dostatečným rozpočtem, a nejsou nuceni sahat ke tvůrčím kompromisům, je jen hrstka. Vedle světově proslulých Sergeje Loznici, Vitalije Manského a Alexandera Sokurova, známé především díky hraným filmům, jsou to Sergej Dvortsevoj, Alexander Rastoguev či Pavel Kostomarov, jejichž jména se skloňují spíše mezi diváky dokumentárních festivalů. V pomyslném meziprostoru oddělujícím tyto dvě skupiny bychom našli Viktora Kosakovského. Nedoceněný mistr nonfikční kinematografie v lednu v Praze uvedl opožděnou českou premiéru svého posledního snímku Ať žijí protinožci! (¡Vivan las Antipodas!, 2011), představil online retrospektivu svých filmů uspořádanou portálem DAFilms a na masterclass promluvil o své metodě a přístupu: „Filmy dělám s tím, že nikdy nevím, co mi život přinese. Nechci říct nic dopředu připraveného. Baví mě dělat pouze takové, které změní mě samotného.“
Viktor Kossakovskij (*1961, Leningrad, SSSR) zahájil svou kariéru v sedmnácti letech jako asistent kameramana, asistent režiséra a střihač v leningradském dokumentárním studiu. Byť později vystudoval obor scenáristiky a režie na moskevském VGIK...