Žena v ohni / Odnikud

Poslední film německého režiséra Fatiha Akina Odnikud budil u zahraniční kritiky rozruch především svým závěrečným, třetím dějstvím. Drásavý příběh ženy, která kvůli teroristickému útoku páru německých neonacistů přijde o manžela a syna, se podle nich ve finále zvrhne v „tísnivý, ale nepřesvědčivý thriller o pomstě“. Fatalistický závěr můžeme navíc chápat jako obhajobu vigilantismu, nebo dokonce sebevražedných útoků. Bereme-li Akinův film doslovně, pak skutečně naznačuje, že ve společnosti, kde právo nedokáže zajistit potrestání pachatelů, nezbývá než vzít spravedlnost do vlastních rukou a ventilovat vlastní frustrace sebedestruktivním útokem. Je ale otázka, do jaké míry je adekvátní chápat Odnikud doslovně.

Akin při psaní scénáře vycházel z rešerší reálných případů teroristických útoků organizovaných neonacistických skupin v Německu. Výsledný film o nich ale mnoho neříká. Celý děj naopak sleduje z pohledu oběti, která se vyrovnává s následky jejich činů. Odnikud tak není příliš pronikavou zprávou o neonacismu v současné Evropě. Omezuje se na několik sugestivních náznaků upozorňujících pouze na to, že nacistický terorismus existuje, je společností tiše tolerovaný, a představuje proto plíživé nebezpečí....