Tajemství struktury / Narativní iluze v Lost Highway a Mulholland Drive
Lost Highway a Mulholland Drive patří k nejkryptičtějším dílům Davida Lynche. Působí jako šifry, které zanechávají pocit tajemství a zároveň vybízejí k jeho rozluštění. Přestože nevedou k žádnému uspokojivému řešení, dokážou přesvědčit, že vysvětlení existuje. Odoláme-li vábení slepých vodítek, paralelismů a časoprostorových roztržek, rozpoznáme za nimi konkrétní narativní a stylistické postupy a strukturní vlastnosti, jež tuto iluzi tajemna vytvářejí.
Komu patří flashback?
Do devadesátých let vstupoval David Lynch s pověstí etablovaného tvůrce filmů Mazací hlava (Eraserhead, 1977), Sloní muž (The Elephant Man, 1980) nebo Modrý samet (Blue Velvet, 1986). Zběsilost v srdci (Wild at Heart, 1990) podle románu Barryho Gifforda se však s jednoznačně nadšeným přijetím nesetkala. Přestože snímek vyhrál Zlatou palmu v Cannes, pobuřoval béčkovou estetikou přepjatých emocí, erotiky a násilí. Podle Roberta Fischera, autora knihy Lynch. Temné stránky duše, je Zběsilost antitezí Lynchových starších snímků, v...