Dvouapůlhodinová panická ataka / Velký Marty

19. 2. 2026 / Martin Šrajer
kritika
Placený

Nový film Joshe Safdieho, první, který realizoval bez svého bratra Bennyho, je vítězstvím logistiky nad logikou. Každý ze sourozenců jako kdyby svému sólovému projektu dokázal dodat pouze jednu část kvalit, jimiž se vyznačovala jejich společná díla jako Dobrý časy (2017) nebo Drahokam (2019). Benny si vzal humanismus a empatii a s Dwaynem Johnsonem natočil dojemné, ale těžkopádné zápasnické drama Mlátička (2025). Josh zůstal věrný manickému „cool“ stylu vyprávění, který mu ve Velkém Martym pomáhá odvést pozornost od skutečnosti, jak moc jsou jeho postavy bezduché a jak veškerý pohyb nevede k ničemu jinému než jen k dalšímu pohybu. Benny Safdie tak natočil sportovní film bez stylu, ale s duší, Josh zase sportovní film se stylem, ale bez duše.

Zatímco chór nadšených recenzí vytváří očekávání odvážné evoluce značky „Safdie“, ve skutečnosti je Velký Marty extrémně anachronický. Nejen zasazením do padesátých let minulého století, ale i grindsetem svého patologicky narcistního protagonisty. Marty Mauser (Timothée Chalamet) chce být pingpongovým šampionem. A chce to s takovou vehemencí, že se jeho motivace stává víc mechanickou než psychologickou. Pro dosažení svého snu vynakládá extrémní, až...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je součástí placeného předplatného Cinepur.
Přečíst si jej můžete po zakoupení předplatného nebo daného čísla časopisu.

Chci předplatné Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

David Lynch

163 / únor 2026
Více