Režisérské hvězdy v čase komerce / Tvorba filmařů československé nové vlny po roce 1989

Takzvaná nová vlna československého filmu vznikla už před padesáti lety, přesto má nepopiratelný vliv na diskuse ohledně současnosti domácí kinematografie. Vedle toho, že stále zůstává vzorem některých filmařů a současně i nemilosrdným měřítkem jejich práce, je živá i proto, že dodnes jsou aktivní některé osobnosti, jež ji od počátku formovaly. Novější tvorba pěti novovlnních tvůrců – Věry Chytilové, Jiřího Menzela, Hynka Bočana, Juraje Herze a Juraje Jakubiska – přitom dobře ukazuje radikální změnu, kterou česká kinematografie po roce 1990 prošla.

Tvorba v době vzrůstajících možností

Z hlediska tvůrčí svobody můžeme rozdělit dějiny české kinematografie za posledních padesát let na tři období: dobu vzrůstajících možností (1962—1969), dobu ideologicky omezených možností (1970—1989) a dobu tržně podmíněných možností (1990—dosud). Právě na poslední z nich se text zaměří. Období české nové vlny 60. let je úzce spojené s politikou tehdejší státní moci. Komunistická strana Československa po svém nástupu k moci v únoru 1948 podřídila veškerou kulturu v zemi svým ideologickým potřebám a film jako „umění nejdůležitější” (slovy V. I. Lenina) a nejnákladnější se stal předním nástrojem propagandy. „Tání" po roce 1956, jehož výsledkem bylo...