Elektrizující pes bez náboje / Frankenweenie: Domácí mazlíček
Originalita Burtonových děl málokdy tkví v námětu, ale díky zpracování se jeho jméno stalo značkou nápaditosti a autorské individuality v mainstreamu. Burton i ve svém posledním snímku - jako už mnohokrát předtím - používá děj pro vršení odkazů na své oblíbené historické horory. Před starším divákem, který se v americké kinematografii minulosti trochu orientuje, se otevírá pokladnice obrazových inspirací, výtvarných hříček a parafrází.
Remake, adaptace, přepracování, pokračování, prequel – to jsou ideové zdroje, na nichž stojí značná část současné americké filmové produkce, která je více či méně založená na recyklaci již předem použitých, „ověřených“ a nějak inscenovaných nápadů. Ve filmografii Tima Burtona tvoří náměty vycházející z jiné předlohy většinu, ať už je to zatím jeho poslední hraný snímek Temné stíny na motivy starého televizního seriálu, předchozí Alenka v říši divů, jejíž předlohu netřeba připomínat, nebo ještě před ní muzikálová adaptace Sweeney Todd: Ďábělský holič z Fleet Street. Tak bychom mohli dojít až k Batmanovi z roku 1989.