WOII revisited / Kontexty nizozemských válečných filmů Paula Verhoevena
.
O druhé světové válce natočil Paul Verhoeven hned několik snímků. Vedle dokumentu Portret van Anton Adriaan Mussert (Portrét Antona Adriana Musserta, 1968) o zakladateli Národně-socialistického hnutí a televizního filmu Voorbij, voorbij (All things pass, 1979) realizoval také dva z nejzásadnějších nizozemských celovečerních filmů o válce: Oranžského vojáka (Soldaat van Oranje, 1977) a Černou knihu (Zwartboek, 2006). Abychom lépe pochopili, proč jsou zrovna tyto dva filmy důležité, a zjistili, jak bychom o nich mohli uvažovat, provedeme si nejprve malý exkurz do nizozemských válečných dějin.
l přesto, že na každý fakt či názor můžeme pohlížet z více stran,
dá se říci, že existuje něco jako typicky nizozemská národní povaha. A lze také tvrdit, že Nizozemci se svou národní povahou vymykají evropskému standardu. Velice často se původ jejich odlišné nátury vysvětluje kalvinismem, který se v zemi rozšířil zvláště po osmdesátileté válce, kdy se Nizozemsko stalo republikou. Kalvinismus kladl důraz na velikou skromnost, upřímnost, čest, mazání rozdílů mezi společenskými třídami, ale i na značnou společenskou kontrolu.
Dodnes je Nizozemsko zemí, kde sklízí obdiv šetřivost, kde...