Hrůza nedopovězeného otčenáše / Zmizení

Thriller, ve kterém vystupuje detektiv jménem Loki s vytetovaným krucifixem a zednářským prstenem na ruce, na první pohled vypadá jako samoúčelně vyumělkovaná, rádoby mytizující podívaná. Náboženské motivy, otčenášem počínaje a ďábelskými hady konče, můžou ve Zmizení vyznívat těžkopádně, ale u nich celé drama teprve začíná. Své první hollywoodské angažmá režisér Denis Villeneuve využil ke zneklidňující kontemplaci nad krizí křesťanské víry a důvěry ve společenské autority. Tím se kanadský tvůrce definitivně odpoutal od plané estetizace násilí, jež byla vlastní jeho Polytechnice, a úspěšně začal provokovat morálně složitými otázkami. Kromě významově zatíženého zacházení s žánrem, kdy téměř každá pátrací scéna nese znatelný podtext, zaujme Zmizení nápaditým, tématu odpovídajícím využitím filmového prostoru.

Příběh záhadného únosu dvou děvčátek, který jeden z otců, věřící survivalista Keller Dover, začne horlivě řešit na vlastní pěst, se k prostorové problematice váže hned několikerým způsobem. Ten první, nejobecnější, se týká velikosti rámování a zvoleného formátu. Kamera vedená zkušenou rukou Rogera Deakinse často snímá sychravé scenerie amerického předměstí v celcích, které upozaďují postavy a zdůrazňují okolní nehostinné prostředí. V mnohých...