(Ne)smyslná rozkoš zmaru / Grandhotel Budapešť

Zahajovací film letošního Berlinale je po okraj naplněn stylovou zábavou, podmanivě rozvernou vynalézavostí, precizním řemeslem, kultivovaným humorem a hvězdami našlapaným obsazením – tedy vším, co režisér Wes Anderson dlouhodobě zosobňuje. V tomto ohledu Grandhotel Budapešť náležitě saturuje nároky různorodého diváctva včetně berlínské poroty (Velká cena). Oproti Andersonovým předchozím defilé roztomile nefunkčních rodinek (Až vyjde měsíc, Darjeeling s ručením omezeným, Taková zvláštní rodinka), je ale Grandhotel netradičně zasazen do signifikantních historických událostí, které vzbuzují i očekávání jiného druhu.

Nezastíraná vášeň k extrovertním hrdinům přiměla Andersona sáhnout k exkurzům do hotelového prostředí už v Takové zvláštní rodince a Hotelu Chevalier. Tentokrát ovšem zvolil rekreační zařízení coby azyl roztodivných postaviček, jejichž bizarní rozmary a osudy utváří spletité předivo příběhu, za středobod celého filmu a hotel tu ve druhém plánu představuje jakousi archu (ne)smyslně zanikající kultury.

Strastiplný osud pana Gustava, správce luxusního hotelu imaginární středoevropské republiky (Ralph Fiennes v roli dokonalého gentlemana zahrnujícího své hosty...