Myslet na publikum mi nedává smysl / Rozhovor s Angelou Schanelec

Německou režisérku Angelu Schanelec provází pověst radikální autorky s nekompromisními názory nejen na filmovou estetiku. V rozhovoru, který byl pořízen při její návštěvě loňského festivalu Fresh Film Fest, tento svůj status jednoznačně potvrdila. Schanelec se s neskrývanými pochybami vyjádřila nejen o existenci toho, čemu říkáme Berlínská škola, ale také o nutnosti brát během realizace filmu jakýkoliv ohled na publikum nebo o možnosti snadného získání peněz na natáčení artové tvorby v současném Německu. To je možná i důvod, proč od vzniku jejího posledního celovečerního snímku Orly uplynuly už více než čtyři roky.

Býváte označována za jednu z hlavních představitelek tzv. Berlínské školy. Cítíte se tak? Nebo je to jen nálepka vytvořená kritikou?

Vlastně je to spíš nálepka. Já osobně se necítím být členem čehokoliv. Na druhou stranu – asi by pro nás bylo mnohem jednodušší, pokud by něco jako Berlínská škola skutečně existovalo. Chápu snahu kritiků pojmenovat nějaké hnutí, sledovat jeho vývoj a čekat, jak skončí. Nicméně si nemyslím, že bychom Thomas (Arslan – pozn. aut.), Christian (Petzold – pozn. aut.) a já měli tolik společného, jak se někteří domnívají. Rozhodně jsme nebyli navzájem propojeni tak, že bychom o něčem...