„Bůh filmu" / Rozhovor s Myroslavem Slabošpyckým

Ukrajinský režisér Myroslav Slabošpyckij vešel do širšího povědomí veřejnosti po světové premiéře svého celovečerního debutu Kmen (Plemya, 2014) v loňském Týdnu kritiky na festivalu v Cannes, odkud si přivezl tři ceny. Kmen je do značné míry vyústěním jeho tří předcházejících úspěšných krátkometrážních filmů, v nichž se formovaly Slabošpytského autorská vize a styl. V Diagnóze (Diagnoz, 2009) i následné Hluchotě (Glukhota, 2010) – oba nominované na Zlatého medvěda – prokázal náklonnost k syrovému dramatu.

První zachycuje vraždu HIV pozitivního novorozence, druhý výslech hluchoněmého studenta policií, která nebere ohledy na jeho hendikep. Snímek natočený na jeden záběr je tematickým předchůdcem Kmene, syrového dramatu z „kmenové společnosti“ internátu pro hluchoněmé natočeného výhradně ve znakové řeči bez titulků.V Jaderném odpadu (Yaderni wydhody, 2012, vítěz Stříbrného leoparda v Locarnu) pak v pečlivě komponovaných, statických záběrech opět bez jediného dialogu dokumentuje sterilní pracovní i intimní rutinu řidiče černobylské továrny na zpracování jaderného odpadu a pradleny v dekontaminační stanici. Aktuálně režisér pracuje...