Verhoeven / Úvod k tématu

Po velmi dlouhé době věnujeme v Cinepuru téma jediné konkrétní osobnosti. Důvodů, proč je touto osobností zrovna Paul Verhoeven, by se našlo hned několik. Kromě toho, že jde o jednoho z nejvýznamnějších filmařů v dějinách nizozemské kinematografie, který má ve své filmografii řadu zásadních titulů, je to i jeho proměnlivá a provokující tvůrčí identita. Jak píše v režisérově profilu
Veronika Havlová - od Verhoevena se můžeme dočkat v podstatě čehokoliv.

Jeho dosavadní nizozemsko-hollywoodská kariéra plná překvapení a zvratů je toho dokladem a texty v tomto čísle reflektují aspoň některé její klíčové momenty, především ve vztahu k žánrové tvorbě. Veronika Havlová přibližuje Verhoevenův styl na příkladu adaptací dvou populárních nizozemských knih - Tureckého potěšení, režisérova druhého celovečerního filmu, a Čtvrtého muže, natočeného před odchodem do Hollywoodu. Ondřej Pavlík se ve své studii zabývá trojicí slavných amerických sci-fi RoboCop, Total Recall a Hvězdná pěchota, v nichž sleduje Verhoevenovo charakteristické využití médií ve vyprávění i stylu. David Čeněk pak navazuje na podobné téma analytickým textem o Hvězdné pěchotě, jejíž žánrové inovace byly
doceněny převážně s odstupem. Vynechat jsme nemohli ani Černou knihu, která znamenala režisérův triumfální návrat zpátky do Nizozemska a také k národnímu válečnému tématu. Po Oranžském vojákovi se tu Verhoeven pokusil znovu vypořádat s odkazem druhé světové války, která - jak se dozvíme z článku Martiny Veliké - zůstává pro Nizozemce stále velkým traumatem. Poslední text od Lenky Křesťanové představuje režisérův nejnovější experiment Souboj. Právě tento projekt naznačuje, že od Verhoevena se zřejmě i v budoucnu dočkáme nejednoho překvapení.