Buldoci, veksláci a kmotrové / Věčné hledání české gangsterky

Výsostně „západní“ žánr gangsterky si v české kinematografii vždy hledal vlastní, poněkud svérázné cesty. Za socialismu se místo nábojů „pálilo“ třešněmi. Po sametové revoluci zase fikční kriminální tvorbu ovládly polosvěty Mrázků a Krejčířů. Dodnes přitom platí, že se čeští filmaři k tomuto žánru obracejí spíše jen sporadicky.

Gangsterka patří k nejtradičnějším hollywoodským žánrům. Klasické schéma vyprávělo o násilím lemované hamižnosti, posouvání hranic krutosti a opojení mocí. Veřejný nepřítel nebo Malý Cézar museli pod tlakem vnitroprůmyslového morálního kodexu na svých zločinných cestách narazit a v závěru v zájmu trestu zpravidla zemřít. Žánr se etabloval jak v prestižních, tak v béčkových produkcích. Tematická liberalizace od šedesátých let s sebou nesla revize, zejména skrze dvojici Bonnie a Clyde, mafiánské fresky Martina Scorseseho či kmotrovskou sérii Francise Forda Coppoly.

Svéráznou interpretaci hollywoodských filmů nabídla v šedesátých a sedmdesátých letech italská kinematografie. Subžánr poliziottesco sice vycházel ze skutečných kauz, ale tíhl spíše k detektivce se svéhlavými vyšetřovateli. Výjimku představuje krutá epopej Tenkrát v Americe (Once...