Boj o svět, kterému nikdo nerozumí / Mountainhead
Bez velkých fanfár se na streamovací platformě Max objevil snímek Mountainhead režiséra Jesseho Armstronga, tvůrce brilantního seriálu Boj o moc. Jeho celovečerní debut potvrzuje jeho roli nevybíravého pozorovatele s chladným citem pro zachycení vnitřního i vnějšího světa elit manipulujících veřejným míněním i geopolitikou.
Parta čtyř mužů, která si zdánlivou přátelskou lásku vyznává popichováním a trumfováním se, na víkend odjíždí do nově vybudovaného luxusního sídla v horské oblasti. Paradoxně patří tomu nejchudšímu z nich – Hugovi. Oproti jeho souputníkům disponujících desítkami až stovkami miliard – „tátovi“ party Randallovi, na rozvoji umělé inteligence bohatnoucímu Jeffovi a Venisoviovi, šéfovi vlivné sociální sítě – pohybuje okolo „pouhé“ půl miliardy dolarů.
Po rychlé, leč důležité expozici, která seznámí s postavami a především jejich manýry, s nimi publikum zůstává takřka nepřetržitě uzavřené v horském sídle a jeho blízkém okolí. Dům je prosklený, protkaný různorodými odlesky a ačkoli nabízí vymoženosti od kina po bowlingovou dráhu, je svým barevným laděním zcela bez emocí a hřejivosti. Pod naleštěnou fasádou se nachází absolutní prázdnota, srovnatelná s mrazem venku.
Právě izolace je nejdůležitějším motivem. Čtveřice připravená si víkend užít, probírat byznysové strategie a zahrát si poker, se skrze sociální sítě dozvídá o chaosu mezi obyčejnými lidmi, které už neznají jinak, než z digitálních řádků a obrazů. Světem vládnou dezinformace, umělou inteligencí generovaná videa, lež převlečená za názor a absence hodnot vede vykloubený svět do plamenů. A právě nová funkce Venisovy sociální sítě je ústřední rozbuškou všech nepokojů.
Muži jsou na vrcholu sil, hýbou digitálním světem i trhem. Nepokoje se jich osobně nikdy nedotknou. Armstrong mohl jednoduše sklouznout k satirické karikatuře elit, kterých je dnes na streamech plno. Přináší ale naopak nuancovanou a nelítostnou fresku ze světa, kterému téměř nikdo z nás nemůže rozumět. Kde jsou určující komodity zisk a čísla a vytrácí se jakýkoli přehled o realitě většiny populace.
Zkratovat světový řád
Identitu mužů definuje úspěch na trhu. Umí se vyjadřovat pouze tvrdě, jsou emocionálně otupělí. Každý z nich ale za své manýry, siláctví a touhu po moci skrývá především osobní frustraci a bortící se osobní život, před nímž utíkají. Jeden je smrtelně nemocný, druhý extrémně žárlivý, třetí ztrácí kontakt s dítětem a čtvrtý zoufale touží po uznání a závidí svým „přátelům“. Řešením jejich problémů je snaha ovládnout svět a zkratovat světový řád.
Mountainhead se s ubíhajícím společně stráveným časem noří do temných zákoutí nitra čtveřice. Chlapácké pošťuchování se proměňuje v takřka diagnostickou charakterovou drobnokresbu prostoupenou nepříjemně sžíravým humorem. Snímek stojí stejně jako Boj o moc na neustálé slovní kadenci, kdy se postavy trumfují, překřikují, dokazují svou velikost a především chrlí moudra vztahující se ke společenské a ekonomické situaci.
Rapidní dialogové tempo vyvažuje soustředěný a umírněný styl. I když se tu stejně jako v seriálu párkrát objeví těkavé záběry, snímání je mnohem ukotvenější a zemitější. Vychytává subtilní a důležité pohledy postav, jež odhalují jejich zranitelnost, jakkoli se ji snaží skrývat. Vrstevnaté konverzace pak nabízí uvěřitelný obraz několika málo vyvolených, kteří otáčí koly korporátního kapitalismu.
Armstrong není cynický a nesnaží se vynášet soudy. Pomalu odhaluje, že po nahromadění v podstatě nevyčerpatelného množství peněz vede obchodní rozhodnutí především sobectví. Jde tak o mrazivě aktuální dílo o bezohledné snaze některých udržet mocenskou mašinérii a posílit svou pozici na trhu.
Přesto ale bezpáteřní postavy budí i lítost. Tím, jak Armstrong mistrně přechází od globálních tragédií k těm osobním. Byť vzhledem k postavení a chování mužů působí absurdně, nechávají prostor k empatii, kterou sami protagonistové postrádají. I když bude svět v plamenech, skupina vyvolených bude vždycky moci přilévat další benzín a spekulovat, jak na lidské tragédii ještě více profitovat.
Se závěrečnými záběry zůstane nepříjemně pronikavý pocit bezútěšnosti a především bezmoci. Digitální svět plně přejímá kontrolu nad reálným, množící se deep-fakes, dezinformace a nebezpečné lidské nakládání s umělou inteligencí přejímají kontrolu. Film nepřináší východisko globální problematiky a katarzi nenalézají ani postavy.
Technobaroni budou pro algoritmy nadále dláždit nové cesty a drtivá většina společnosti může akorát čekat na blížící se kolaps. Individuální bolest, obavy a bezvýchodnost ale nakonec možná všechny rozdíly setřou…