Kdo je tady kazatel? / Mistr

Pokřivené, zato však spletité vztahy dominují tvorbě Paula Thomase Andersona stejnou měrou jako ohmatávání iluze jménem americký sen. Už v samotné povaze těchto pout mezi postavami, která nelze redukovat jen na rodinná, pracovní či osobní, se odráží reflexe země, která je na nestandardním chování do značné míry založená. V napětí mezilidském se zračí napětí univerzální. Jde především o vztah mezi mocí a paranoiou, mezi svobodou a fatalismem. V těchto motivech se však neodráží jenom povaha konfliktů, které hýbou etikou, politikou či filosofií, ale také charakter amerického způsobu života.

Donedávna se zmíněné motivy objevovaly spíše implicitně v mozaikách jednotlivých osudů protagonistů, které pečlivě odrážely reálie a specifika určité (současné či poměrně nedávné) doby. Když se však ve svém předposledním snímku Až na krev vydal Anderson až ke kořenům dravého amerického kapitalismu, do hlubin ropných vrtů, které ukazují temnou a špinavou podstatu toho pravého amerického štěstí, učinil tyto prvky rázem mnohem explicitnějšími. Pokud se v příběhu nestandardního svazku ropného magnáta se samozvaným kazatelem rýsovala na pozadí takřka hororově vystavěné zápletky a snah hrdiny o nedosažitelné skloubení rodinných, osobních a...