Jonas Mekas v DOXu / Záblesky ztraceného času

Je poněkud trudné, že žádná z tuzemských filmových akcí (a to i z těch, které se prezentaci experimentální, avantgardní tvorby soustavně věnují – olomoucká PAF a festival v Jihlavě) nepřipomenula ve svém programu jubileum legendy (newyorské) undergroundové scény s litevskými kořeny Jonase Mekase. Aktuální výstava v pražském Centru současného umění DOX (za níž stojí
fotograf a mj. příležitostný Mekasův spolupracovník Jaroslav Anděl) je tak jediným pokusem o průřezovou ukázku jeho fascinující a vlivné tvorby a ve své podstatě vůbec první (mini)retrospektivou
v českém prostředí.

Dílo čerstvého devadesátníka (jenž své narozeniny oslavil příhodně na Štědrý den) připomněla v galerijním prostředí již řada domů v zámoří i v Evropě, včetně pařížského Centre Pampidou (jež se postaralo vlastně o jedinou přehlídku Mekasovy tvorby, v kompletním rozsahu). Pražská výstava, jejíž titul tvoří citační fragment ...Pokračuji v cestě... Záblesky minulosti kolem..., si však dokázala nalézt vlastní způsob, jak umělce představit, a to skrze užší zaměření na nejnovější filmové a video projekty posledních zhruba deseti let, v nichž se ovšem silně obtiskují reminiscence na proslulá díla z let šedesátých a sedmdesátých ...