Provokující encyklopedie experimentu / Ponorná řeka kinematografie

Vydání původních textů rozhněvaného patrona české avantgardy (dříve prakticky, dnes především pedagogicky zkušeného) Martina Čiháka – textů již delší dobu existujících a v jistých kruzích kolujících – je každopádně v tomto směru výraznou událostí, jež kromě splácení dluhu mohla by mít za důsledek i odezvu v celkové, mezinárodní diskusi o filmu (míněno klasickém světlomilném) jako takovém. Vydavatelé z AMU se o to starají alespoň přeložením závěrečného resumé do pěti jazyků a lze si představit, že by kniha mohla zaujmout i za hranicemi.

Vydání původních textu rozhněvaného patrona české avantgardy (dříve prakticky, dnes především pedagogicky zkušeného) Martina Čiháka – textu již delší dobu existujících a v jistých kruzích kolujících – je v tomto směru výraznou událostí, jež kromě splácení dluhu mohla by mít za důsledek i odezvu v mezinárodní diskusi o filmu (míněno klasickém světlomilném) jako takovém. Vydavatelé z AMU se o to starají alespoň přeložením závěrečného resumé do pěti jazyků a lze
si představit, že by kniha mohla zaujmout i za hranicemi.

Ať už titulní Čihákova metafora pochází z vlastního či převzatého zdroje, je určitě výstižným pojmenováním třecích – a nevyrovnaných – pozic/podob kinematografie navzájem. Co je to „experimentální...