Stále ohledáváme / 3x3D na Parallaxu

Když byl v pražském kině Avion na podzim roku 1936 uváděn stereoskopický snímek Audioskop, psalo se o něm jako o technologické novince, jež zaujme „dokonalým, skoro hmatatelným dojmem, jímž na diváka útočí jeho veselý obsah“. Diváci jej sledovali brýlemi se zeleným a červeným filtrem a obdivovali se prostorovým efektům stříkání vody či házení předmětů směrem do hlediště. Audioskop byl současně svého druhu metafilmem, jehož humorný komentář diváka sebereflexivně seznamoval s principy stereoskopie s příležitostnou glosou stran konkrétního záběru.

Dlužno dodat, že necelých osmdesát let později nejsme podobnému typu zážitku příliš vzdáleni. Stereoskopická představení jsou spíše výjimečným zpestřením programu kin větších měst, a přestože technologie pokročily, atrakce a postupy stále replikujeme. V Praze se o pravidelná zpestření tohoto druhu stará Mezinárodní centrum pro umění a nové technologie CIANT, a to prostřednictvím přehlídky Parallax, pořádané letos již potřetí. Jednoznačným tahákem letošního ročníku byl přitom filmový triptych 3x3D, prvně uvedený vloni v Cannes a putující dále v zásadě pouze festivalovým okruhem. V nepříliš sourodém slepenci tří kratších snímků se k zakázkové poctě portugalskému...