Morální bažina beze jména / Místa

Asi nejvýmluvnější scéna Míst se odehrává v baru, kde skupina hrdinů na parketě napodobuje pohyby aktérů slavné taneční scény z Tarantinova Pulp Fiction. Paradoxně právě tady jsou postavy filmu nejuvěřitelnější, a to proto, že si hrají na něco, co nejsou. Stejným dojmem bohužel působí i ve většině ostatních scén, kde by naopak měly být samy sebou. 

Místa jsou druhým filmem autorské dvojice Radim Špaček (režie) a Ondřej Štindl (scénář), která v roce 2009 nadchla značnou část české filmové kritiky snímkem Pouta. Svou novinku přenesli do devadesátých let a jejími hrdiny učinili trojici dospívajících lidí z malého města. Méně ambiciózní a komornější Místa se naopak setkala prakticky výhradně s negativními ohlasy.

To možná souvisí právě s rozdílným poměrem ambicí a očekávání u každého z filmů. Pouta totiž především odpovídala na více či méně explicitní volání kritiky po české variantě nových rumunských a maďarských filmů, které se originálním způsobem vyrovnávaly s totalitní minulostí svých zemí. Stejně tak představovala vítanou protiváhu „smířlivým“ a idylickým filmům jako Pelíšky nebo ...