Generace Jihlava: texty v kontextu

Současný český dokument zahrnuje množství forem, přístupů a témat. Orientace v této oblasti proto může být nelehká, stejně jako nalezení dominantní tvůrčí metody a tematické spojnice, která by naznačovala existenci převládající tendence, skupiny děl či tvůrců, jejichž přístupy by se mohly stát náplní generačního manifestu. I když se může zdát, že titul sborníku Generace Jihlava naznačuje opak, kniha si neklade za cíl popírat tuto různorodost a spletitost, ani se nesnaží uměle vytvářet typologii dokumentárních žánrů po vzoru fikčního filmu. Již svou koncepcí otevřeně přiznává selektivnost, když se zaměřuje na výrazné české dokumenty posledních dvou desetiletí, jejich režiséry a osobnosti filmové publicistiky.

Editorka Lucie Česálková se v úvodu snaží zpřehlednit situaci v současné dokumentární tvorbě. Postihuje proměnu dokumentaristických metod v 90. letech, od tradičních postupů směrem k alternativním nástrojům s klíčovým prvkem improvizace. Společně s vývojem tvorby sleduje i proměnu a rozvoj institucionálního zázemí, produkční podmínky a možnosti distribuce, které otevírají nové technologie. Přes široký záběr, v němž sleduje situaci českého dokumentu, však autorka vylučuje možnost postihnout tento vývoj v úplnosti sestavením typologie,...