Olmo Omerzu / Filmy o ztrátě nevinnosti

Nedávno skončené Berlinale, které se odehrálo bez české účasti, dalo vzpomenout na loňský ročník, kdy tam měl mimo jiné premiéru výrazný český snímek Příliš mladá noc slovinského studenta FAMU Olma Omerzua. Šlo vlastně o absolventský snímek, který trošku přetáhl běžnou studentskou metráž čtyřiceti minut a s pomocí producenta Jiřího Konečného šel nakonec i do kin. Omerzu (1984) se do Prahy přestěhoval z Lublaně kvůli studiím na pražské FAMU. Šel tak ve stopách řady jugoslávských filmařů studujících pražskou filmovou školu. Doma vyrůstal na krátkých filmech Jana Švankmajera i na snímcích Věry Chytilové.

První velký úspěch zaznamenal se svým krátkým „famáckým“ filmem Druhé dějství, inspirovaným povídkou Césara Pavéseho. Ukazuje vyprázdněný vztah dvou lidí (Petr Marek a Ivana Uhlířová), jejichž opožděné líbánky u moře jsou záminkou k oddálení rozchodu. Muž je typickým pavésovským hrdinou, kterému se nedaří být šťastný, a tak stále tápe jak ve vztahu, tak v práci. Hnacím motorem vztahu je ženina nesobecká láska. Film se podle Omerzua právě „skrze ženskou postavu dotýká ztráty nevinnosti, ovšem nikoli tělesné, nýbrž takové, která je jako dar, jehož se žena musí zříct, aby se nakonec muži stala rovnocennou soupeřkou.“