Animovaný dokument po česku / Diana Cam Van Nguyen
Zatímco ještě před pěti lety by výraz „animovaný dokument“ mohl působit jako paradox, dnes jde ve světě o jeden z nejprogresivnějších žánrů na poli umělecké animace. Ačkoli existoval už v počátcích kinematografie (můžeme sem řadit například snímek Potopení Lusitanie Winsora McCaye z roku 1918), k jeho opětovnému vzkříšení přispěly snímky jako Persepolis (2007) Marjane Satrapi či Valčík s Bašírem (2008) Ariho Folmana vycházející ze vzpomínek na skutečné události, jež vyjadřovaly formou animovaného filmu. Annabelle Honess Roe, která podrobila jako první tento žánr teoretické reflexi, ve své knize Animated Documentary (Palgrave, 2013) tvrdí, že umělci využívají animaci nejčastěji pro vyjádření subjektivního pohledu na události, například v autobiograficky laděných filmech nebo tam, kde zachycují osobní, často traumatické vzpomínky.
V Česku zatím příliš animovaných dokumentů nevzniklo, z těch starších snad jen Příušnice (1998) Marie Procházkové či Ze života matek (2005) Kristiny Dufkové. Možná to je jeden z důvodů, proč vzbudil v poslední době takovou pozornost desetiminutový bakalářský film Malá studentky katedry animované tvorby na FAMU, Diany Cam...