Divadlo, kam se podíváš / Titan

6. 12. 2021 / Tomáš Gruntorád
kritika
Placený

Druhotina Julie Ducournau Titan, vítěz letošního festivalu v Cannes, vyčnívá z tabulek a číselníků filmových gen(de)rů, aby volala: berte mě, jaká jsem. Porotci v ní ocenili multižánrový spektákl erotického body hororu, kyborgské sci-fi, nonšalantně černohumorného slasheru a procítěně romantického rodinného melodramatu se zpěvem a tanci, jehož autorka uchopila současná témata zábavnou i lehce nepříjemnou formou. 

Vyznavačka tělesných žánrů a transgresivních šoků vytvořila co nejbarvitější, podivný tvar – nejen syžetu, ale i identitních parametrů hlavní hrdinky Alexie. Tématem Titanu je ideál nepodmíněného přijetí druhého člověka a nepodmíněné lásky. Tedy sci-fi svého druhu, emoce z jiného světa, již kolem sebe v čisté, nepředstírané podobě cítíme vzácně. Konvenční realistická dramata o nepřítomnosti nepodmíněné lásky jsou k vidění běžně (z poslední doby např. Chvění Jayra Bustamanteho), protože v této poloze se lépe daří vykreslit status quo. Titan je naopak unikátním fantazmagorickým snem o světě, v němž hluboce respektující a milující člověk kultivuje vyprahlou emoční pustinu svého okolí jako muž, který sázel stromy.

Vše začíná bestiálně, animálně, vražedným běsněním sadistické...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je zamčený.
Přečíst si jej můžete po zakoupení daného čísla časopisu.

Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Bond

138 / prosinec 2021
Více