Sběrači, lovci a chytré horákyně / 60. MFF Karlovy Vary

Emoce a pozornost jsou dnes hlavní komoditou. V přehršli digitálního obsahu poutají věci polarizující, kontroverzní, výbušné. A co vzbuzuje největší pozornost, lze také nejlépe monetizovat anebo využít pro politické účely. Korporátní nivelizující termín obsah, pod nějž se dnes schová film na artové videotéce i virální TikTok, naznačuje, že všude kolem nás je také jakási obsažnost, naplněnost, podstatnost. Ve skutečnosti záleží mnohem více na prchavém způsobu, jakým si nás určitá věc získá, jakým nasměruje naši znavenou, přísunem vjemů rozrušenou pozornost. Omílaná marketingová teze content is king je matoucí a nepřesná – opravdovým králem jsou dnes imprese, mikropodněty a afektově nabité situace. Na letošním karlovarském filmovém festivalu bylo takovou situací hlavně zákulisní selfie ministra kultury Oty Klempíře s rozesmátým moderátorem Čestmírem Strakatým. Filmové festivaly ale mají moc vést naši pozornost jiným, trpělivějším směrem, vytvářet alternativní struktury pocitů a konstruovat prostory a příležitosti k nečekaným shromážděním a smířlivějším setkáním. Pocitové vyznění bylo obzvlášť důležité i pro filmovou náplň karlovarského festivalu, včetně soutěžních sekcí a jejich vítězů. Výběrem prostupovalo tíhnutí k naději, naopak bezvýchodnost a...