Šmoulinky, lednice a dívky snů / K čemu slouží ženy ve filmových příbězích

Samotná přítomnost ženských postav ve filmech ještě zdaleka nezaručuje jejich důstojnou pozici ve vyprávění. V uplynulých desetiletích se podařilo pojmenovat několik principů, jak bývají ženy redukovány na narativní prvky sloužící především mužským postavám a mužské části publika. Chick flicks pak představují jednu z možností, jak tyto zjednodušující koncepty překonat a nabídnout komplexnější hrdinky, s nimiž se mohou divačky ztotožnit.

Šmoulinky a trpitelky

V některých fikčních světech se ženské figury téměř nevyskytují. Americká literátka Katha Pollitt formulovala počátkem devadesátých let tzv. princip Šmoulinky. Tehdejší televizní seriály či tvorba pro děti podle ní často měly jedinou ženskou postavu, definovanou právě svým ženstvím coby odchylkou od normy reprezentovanou muži. Ženy tudíž v daných fikčních světech existovaly pouze ve vztahu k mužům a zhmotňovaly tradiční femininní vlastnosti až archetypy – dobrotivé matky, dámy v nesnázích či královny plesu.

Typickým příkladem je Šmoulinka, jediná dívka/žena v jinak mužské šmoulí vesnici. Jediná hrdinka se objevuje i ve filmových sériích Matrix či Hvězdné války. Původní trilogie George Lucase podle zjištění New...